Co je to Model Živá krajina

Model Živá krajina (dříve model Zdoňov a model Křinice, podle lokalit, kde probíhalo původní mapování) představuje komplexní přístup k nápravě krajiny zádrží vody, obnovou biodiverzity, snížením eroze, retardací vody v hydromelio systémech, zdrsněním částí krajiny, které budou mít i protipovodňový efekt, ve vybrané oblasti povodní ideálně od pramene, v rozsahu nejméně 10 km². Umožňuje řešit všechny akutní problémy současné české krajiny, kterými je sucho, bleskové povodně, vodní a větrná eroze a představuje tak nezbytný krok pro adaptaci české krajiny na klimatickou změnu. Model – studie proveditelnosti – je realizován v prostředí Open Source programu QGIS.

Cílem první etapy projektu Živá krajina je navrhnout pomocí našeho know-how Krajinný plán adaptace ČR na klimatickou změnu.

Takto vypadá typická česká krajina. Koryto potoka je narovnané, často i vybetonované, takže voda z krajiny odtéká velkou rychlostí a navíc funguje jako drenáž pro okolní půdu. Scelené lány zemědělské půdy zrušily původní meze a odstranily tak přirozené zábrany pro vodu stékající ze svahů. Zemědělská půda tak vysychá, je utužena a podléhá silně erozi.

Letecký snímek oblasti Křinic. Žlutá linie zobrazuje, kudy se při dešti valí masa vody s ornicí dolů do vsi. Erozní dráha v poli měří přes jeden kilometr. Tato krajina neobstojí v prohlubujícím se suchu ani při přívalových deštích. Voda z ní rychle odtéká, nezasakuje do půdy, což vede k rizikům povodní, vysušování krajiny a snížení dotace vody do podzemí – ubývá tak i pitná voda. V krajině je málo stromů, což podporuje oteplování a umožňuje i vysokou míru větrné eroze půdy.

Takto eviduje erozní riziko veřejný registr půdy – LPIS.

A zde vidíme skutečné erozní rýhy zmapované v terénu spolkem Živá voda v roce 2020.

Přidání mapových vrstev z georeferencovaných projektů meliorací ukazuje, kudy vedou meliorační hlavníky odvádějící vodu z pole. Historické projekty melioračních úprav krajiny se však v mnoha případech nedochovaly – je proto nutné ověřit přímo v terénu jejich stav, funkčnost a skutečný výskyt. Situování hlavníků se ověřuje vždy i studiem leteckých fotek pomocí vyprahlostních a růstových příznaků a prověřením historických leteckých snímků. Polohu hlavníků lze zjistit i infrakamerou z dronu či fyzicky – výkopem. Eroze a výskyt meliorací jsou klíčovým vodítkem pro řešení nápravy krajiny.

Nový návrh počítá s vrácením údolnic voduzadržujícím funkcím: voda z melioračních hlavníků bude vyvedena na povrch do nových tůní. Bude obnoven tok včetně jeho původní délky a tvaru, tím se navrátí i funkce nivy a vzniknou či se obnoví mokřady. Místy budou v údolnicích instalovány drobné terénní vlny či poldery. Tím dojde ke zpomalení odtoku vody chránící obec před bleskovými povodněmi a půda údolnic bude moci nasát dostatek vláhy. Získáme tím i větší vodnost navazujících toků a prodloužení doby dostatku vody i v nich.

Definitivní ochranu zemědělské půdy proti erozi zajistí konturovaná krajina – zatravňovací pásy po vrstevnicích ve vzdálenosti maximálně 120 metrů a méně v závislosti na sklonu svahu od sebe. Níže je vidět kompletní obrázek krajiny zpracované podle modelu Živá krajina. Model Živá krajina umožňuje zadržet vodu v celém povodí s co možná nejmenším záborem půdy. Pokud dojde k využití nově vzniklých krajinných struktur pro agrolesní systémy zemědělství, sníží se i účinky větru a zvýší se zádrž vody. Při zavedení šetrných forem zemědělství se do krajiny vrátí i půdní život. Taková krajina pak bude mít nejen silnou adaptační schopnost vůči klimatické změně, ale pomůže i ukládání uhlíku v půdě – mitigaci. Dostatečně velká území napravená tímto způsobem pomohou obnovit malý oběh vody v krajině.

Mapa působení Lokálních koordinátorů na území ČR

Pokud se chcete dozvědět více, spolupracovat nebo máte zájem např. o přednášku, napište nám na ahoj@zivakrajina.info nebo zavolejte na +420 777 269 596